Znak obce Čermná nad Orlicí
oficiální webové stránky obce

Hlavní menu

Malá Čermná - kapitola 1

založení kroniky maločermenské, strana 6,7,8,9,10

Založení kroniky

strana 6 - originál ZDE

Kronikářem obce zdejší po návrhu obecního zastupitelstva je podepsaný Vojtěch Novák, řídící učitel. Členy letopisecké komise zvoleni obecním zastupitelstvem podepsaní - Konstantin Černý (rolník a knihař), Langer Pavel (tovární úředník) a Kubec Bohuslav (starota).

strana 7 - originál ZDE

Dne 28. října 1918 střásl se sebe československý národ cizáckou nadvládu, která po staletí vyssávala nejlepší jeho síly a která rdousila jeho duchovní i hmotný vývoj a zasadil poslední ránu habsburské říši rakousko-uherské. Z hlubokého moře drahocenné lidské krve, kterou v hrozném zápolení čtyřleté světové války prolili národové všech zemědílů světa, z nevypsatelného strádání na duši i na těle zrodila se naše nová národní svoboda.

Nedostalo se nám svobody lehce, nedostalo se nám ji darem a bez našeho přičinění. Statisíce příslušníků československého národa pro ni za světové války trpělo, bojovalo a položilo za ni své životy. Jednomyslnou vůlí a hrdinskými skutky dokázal československý národ celému světu, že si chce své svobody dobýti vlastní silou a jest také této svobody hoden.

Hned, jakmile se rozlila záplava strašlivého požáru válečného, spěchalo na sta československých dobrovolníků-vystěhovalců v hrdinné touze osvobodititi svou ujařmenou vlast pod prapory Dohody jak ve Francii tak v Rusku. K nim se pak se stejnou horlivostí a bez ohledu na hrozící jim nebezpečí potupné smrti přidružilo se tisíce těch, kteří byli proti své vůli nejprve přinuceni postaviti se do řad vojska říše rakousko-uherské. Nalezli vůdce důstojného jejich vlasteneckého odhodlání. Pod vedením Masarykovým sjednotili se všichni členové československého národa za ... (pokračování na straně 8)

strana 8 - originál ZDE

... hranicemi k zápasu za společným vznešeným cílem. Hrdinskými boji československých legií ve Francii, Itálii a zejména v Rusku yblo slavně opsáno mnoho listů nejen našich národních dějin, nýbrž i dějin evropských. Celý svět užasl nad chrabrostí, neohrožeností a vlasteneckým zápalem neznámých mu dosud Čechoslováků a nemohl jim odepříti ani slov vděčného uznání ani závazného slibu podpory k dosažení jejich touhy.

Šťastné pokolení, které uvidělo, jak se z hrůz strašlivé války rodí nový, krásný svět! Ono zřelo svýma očima, jak dozrála požehnaná žeň, kterou zasili jeho předkové. Ono dožilo se plnění vroucích tužeb, jež naplňovaly duši národa po celá staletí a pro než žiliži, bojovali a umírali jeho nejlepší synové. Dvacátýosmý říjen nebyl jen dílem jeho. Byl plodem čisté, svaté a mužné víry, kterou kdysi, v době největšího národního ponížení, vyslovil Jan Amos Komenský: "Věřím i já Bohu, že po přejití vichřice hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, o lide český!" Z této pevné víry vzešlo slavné obrození československého národa a jeho pozdvižení z největšího úpadku, jenž e ho zmocnil po nešťastné bitvě bělohorské. Celé naše národní dějiny staly se nám mocnou pobídkou a posilou v zápasu za nezávslost. jejich slavní období jsme si připomínali jako vzoru k následování a jejich smutných chvil jsme vzpomínali pro výstrahu. Jak posilovala myšlenka, že český národ v době husitské, nelekaje se ohromné hmotné pesily nepřátel, získával mravním nadšením a neskonalou obětavostí slavná vítězství svým vznešeným ideálům!

strana 9 - originál ZDE

Dějiny poučovaly nás také v starém úzkém svazku obou bratrských větví našeho národa, Čechů a Slováků, žijících před tisíciletím v společném státu, že jsou jednoho jazyka jedné krve.

Slavného 28. října 1918 sjednotili jsme se opět v národ československý, jehož cílem je pokračovati ve vůdčích myšlenkách našich dějin a chrániti tak svou nezávislost, která je zárukou míru a pokoje ve střední Evropě. Budeme ochraňovati a rozmnožovati vzácné dědictví po našich otcích a předcích, kteří obětovali pro naši svobodu své statky a životy a nelekali se zloby nepřátel. Ukážeme se hodnými jejich drahoceného, krví posvěceného odkazu. Nebudeme marnotratně pobývati těžce nastřádanými statky, jež nám byly odkázány. Naší povinností jest, abychom je aspoň neztenčeny odevzdali opět našim potomkům. Zavazuje nás k tomu příslušenství k československému národu, z něhož jsme se zrodili, jehož jazykem mluvíme a jehož ducha neseme v sobě. Jež v poznání, že jsme příslušníky národa, jenž prožil více než tisíciletý vývoj a slavně se zapsal v dějiny lidstva, spočívá nesmírná síla.

Seznámíme se však nejrpve stručně s vývojem našeho národa, ale hlavně se vznikem a dějinami naší milé obce Malé Čermné n. Orl.

Naše vlast nebyla vždy tak krásná a neoplývala takovou úrodností jako dnes. Před dávnými a dávnými časy byla to země podnebí nevlídného, samý les s průrvami a roklemi, s četnými tůněmi a močály. Lidé pilnou prací ... (pokračování na straně 10)

strana 10 - originál ZDE

... a prozíravým důmyslem obratili ji v ráj. Nebyla osídlena všecka najednou. Do kraje pod horami Orlickými přišli lidé teprve asi v VI. století před nar. Krista a usazovali se na okraji velikých lesů. Obyvatelé pochovávali své mrtvé tak, že na pohřebišti udělali hranici, na ni mrtvé tělo žárem spálili a popel z něho ukádali uctivě v popelnicích do země. Hroby takové slují žárové. Takovou popelnici našel v říjnu roku 1929 v pískovišti pan Jan Bezdíček, rolník z Korunky č.p. 1 nedaleko svého stavení a slíbil darovati ji zdejší škole.

Dobré i zlé časy přeletěly nad těmito hroby, v nichž na půl třetího tisíce let spí naši přechůdcové. O prvních Slovanech víme jen, co nám památky o nich pověděly. U Nové Vsi a Korunky r. 1881 nalezeno pohřebiště se žárovými hroy z doby slezské. Později počato u nás se stavbou tvrzí a hradů. V době, kdy Čechy nebyly ještě sloučeny v jednotný celek, jmenuje se pánem východních Čech Slavník, vévoda zlický. Pomezními hrady jeho byly Kladsko a Litomyšl. Po pádu mocného rodu Slavníkovců poražením r. 955 od Vršovců na Libici dostalo se Poorlicko v moc knížete pražského Boleslava II. Nejstarší župa na severovýchodě Čech byla opočenská. Od ní oddělilo se okolí Kostelce n. Orl. a stalo se župou, jejíž jméno není známo. Kostelec vznikl nedlouho po zavedení křesťanství v Čechách z hrazeného kostela. K nejstarším cestám náležela stezka od Litomyšle přes Horní a Dolní Jelení, Korunku, Koryta, Vanberk, Rychnov, Dobrušku, Opočno a Náchod do Kladska. Blízko byla tvrz Těšnov. Dostal název od vlastního jména Těšen, které jest již r. 1088 ... (pokračování na straně 11)

Mgr. David Joska | 31.01.2012 v 11:21

Komentáře

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé.

Vyhledávání

Rychlé kontakty

Obecní úřad
Kancelář: 494 388 130
Starosta: 777 658 203
obec@cermna-n-orl.cz
starosta@cermna-n-orl.cz

Úřední deska

Elektronická podoba úřední desky obce Čermná n. Orl.

Uživatelské menu

Pro zpřístupnění dalších možností a funkcí se prosím přihlašte.

Přihlášení Nová registrace

Statistika měření

  • Teplota: 0.0 °C
  • Vlhkost: 0.0 %
  • Rosný bod: 0.0 °C

Změřeno 13.08.2018 v 12:34.

Kalendář akcí

Kalendář akcí
POÚTSTČTSONE
25 26 27 28 1 2
3
4 5 6 7 8 9
10
11 12 13 14 15 16
17
18 19 20 21 22 23
24
25 26 27 28
29 30 31
1 2 3 4 5 6 7

« Předchozí měsíc březen 2019 Další měsíc »

Užitečné odkazy